Welcome to my soul

Kapitola III. – Děsivý sen

Seděla na mýtině. Okolo ní stálo asi deset postav. Neviděla jim do tváře a to ji vystrašilo ještě víc. Všichni na ni mířili svými hůlkami a říkali něco nesrozumitelným jazykem. Jí to znělo jako stálé syčení, ale Smrtijedi si asi rozuměli. Lesní ticho proťal výkřik svíjející se ženy na bahnité zemi, jako následek kletby, kterou na ni zakuklenci poslali. Cítila, jako kdyby se všechny její vntřnosti vařily v jejím vlastním těle. Ta příšerná bolest ji sužovala snad celou věčnost... Nakonec vše ustalo a ona si mohla oddechnout. Ne však nadlouho, jelikož jeden ze Smrtijedů ji popadl za vlasy a hodil ji ke stromu. Jediné co slyšela byla tlumená rána, jak se zbytek Smrtijedů přemístil domů. Svůj úkol splnili. Ale... nepřemístili se všichni, jeden zůstal. S hrůzou zjistila, že ji přivázal lanem ke stromu a přes pusu jí dal roubík aby nemohla křičet.

Jeho ruce jí slídily po těle. Jedna z nich jí zajela pod tričko a mačkala bradavky. Ač si to nechtěla přiznat, vzrušovalo ji to. Ne nechtěla, NESMĚLA si to přiznat. Ale stejně cítila, jak jí po pár dotecích bradavky ztvrdly. Z jejích úst unikl nechtěný sten a Smrtijed se ušklíbl. Takže přece jen ji to vzrušuje. Začal jí líbat krk až přešel k bradavkám. Nora cítila, že je muž vzrušený, jeho penis ji tlačil do stehen, jak na ni byl Smrtijed přilepený. Sundal jí košilku a teď se zabýval s jejím páskem u kalhot. Neměl s ním velké problémy, takže za několik vteřin už kalhoty neměla na nohou, ale pod nimi. Její pocit nechuti vůči sama sobě ještě zesílil, když si toho všimla. Na jejím těle zbýval už jen poslední kousek oblečení: její rudá tanga. Ale Smrtijed nezahálel a i ta se rychle válela na zemi. S hrůzou v očích zjistila, že jeho pásek je rozepnut a jeho úd se tyčil do výšky jako král. Myslela jen na to jedno: NE! Ale Smrtijed moc nehleděl na to, co si žena myslí. Lépe řečeno, bylo mu doslova u prdele, co si žena myslí. Důležité bylo, že on se uspokojí. Kouknul se do jejích smaragdově zelených očí. Viděl v nich směsici strachu a nenávisti. Rozesmálo ho, jak si bláhově myslela, že ji nechá jít. Teď, když ji má tak blízko. Už nechtěl čekat, načekal se už dost.... Rychle do ní vniknul a lesem se ozval výkřik. Ženu zachvátila bolest, jak surově do ní vniknul. Koukla mu do obličeje a zjistila, že má zavřené oči. Bolest se stupňovala s tím, jak tvrději a rychleji po sobě muž dorážel. Asi deset minut ji to bolelo. A pak jen... Lesem se rozlehl dvojhlasný výkřik. Muž dovršil orgasmu, společně se ženou. Muž se potápěl v moři slasti. Jako zázrakem se však vzpamatoval a namířil na ženu hůlkou. Žena se lekla a hleděla na muže s hrůzou v očích. Najednou... jako kdyby se mu zdálo tak těžké vyslovit ta dvě slova. Ale MUSEL se odhodlat,  jinak to nešlo. Nakonec přece jen vyřkl zaklínadlo: „Avada Kedavra!“ Z ženiných očí byla poznat hrůza. Zelený paprsek se k ní blížil, ale... V kabinetě ve třetím poschodí se s výkřikem probudila žena. Nora seděla v posteli, v očích hrůzu měla. Na jejím těle byly kapky potu.
Musí to skončit, přece musí. Nemůže mě to pronásledovat pořád!
Kopla do sebe zklidňující lektvar a vstala z postele. Cítila se absolutně nevyspalá. Chtěla si ještě zalést zpátky, ale jediný pohled na hodiny ji utvrdil v tom, že to nemá cenu. Tak tedy s povzdechem vstala a šla do sprchy. Po dlouhé a relaxační sprše se konečně oblékla. Rozhodla se, že si nebude brát kostýmek, tak na sebe jen hodila džíny a namalovala se, ale stejně to nezakrylo tmavé kruhy pod očima. Rozhodla se na to nehledět a šla na snídani.