Od chvíle
Od chvíle
Od chvíle, co mé oči zřely Váš zjev,
Mou mysl jste plně zaměstnala,
Od chvíle, kdy plně ochutnal jsem Vaši krev,
Krásné sny Vy jste mi dala.
Křivky Vašeho teplého těla, spanilá krasavice,
Ty v mých pažích chránit bych chtěl,
Čím více mne nechcete, tím já chci více,
Splynutí našich dvou těl.
Vaše modré oči jako polední obloha bez mráčku,
Vaše krvavé rty do úzké linky se zúže,
Za Vaší přítomnosti cítím se jak na lehkém obláčku,
Když však odejdete navždy, rozpustit se může.
Ach, prosím, nenechte mé mrtvé srdce krvácet,
Vy nádherný anděli můj,
Když jsem u Vás, pokouším se hlavu neztrácet,
Musím vás míti, stůj co stůj.
Tímto končí má báseň oslavná,
Doufám, že Vám není vůbec otravná,
Tedy žádám Vás, paní, mějte slitování,
Protože pokud ne Vy, pak už žádná není k mání.
